Parní lokomotiva BRNO
řada 400.901 “Žerotín” (ex. 40.01) Místní dráha Brno – Líšeň
Rok výroby: 1904, Výrobní číslo: 3161
Výrobce: Berg- und Hüttenwerke und Domänen der Priv. österreichisch-ungarischen Staats – Eisenbahngesellschaft, Wien
Hmotnost: 36 500 kg, Rychlost: 35 km/h
Délka přes nárazníky: 8600 mm, Šířka: 3000 mm, Výška: 4000 mm
Pojezd: uspořádání D, vnitřní rám
Rozvor: 1183 + 985 + 1182 mm, Rozchod: 1435 mm, Průměr dvojkolí: 900 mm, Brzdy: ruční
Parní stroj: dvouválcový dvojčitý, Průměr válců: 400 mm
Výkon: 260 kW, Rozvod: Stephenson
Pro provoz na soukromé místní dráze Černovice – Líšeň byly v roce 1904 zakoupeny dvě parní lokomotivy odpovídající řadě 400 Společnosti státní dráhy (StEG), respektive podějí 478 Rakouských státních drah (K.k.St.B). Jednalo se o čtyřnápravové tendrové lokomotivy s uspořádáním náprav D a vnitřním rámem, přičemž první a čtvrtá náprava byly stranově posuvné, což umožnilo projíždět oblouky o malém poloměru. Ležatý kotel měl tlak páry 10 atm., dvouválcový dvojčitý parní stroj na mokrou páru měl vnější Stephensonův kulisový rozvod. Po obou stranách kotle byly vodní vany, po levé straně před kabinou strojvedoucího, jež měla charakteristický tvar prozrazující vliv francouzské konstrukce, se nacházel zásobník na uhlí. Lokomotivy byly vybaveny ruční a sací brzdou. Obdržely řadové označení 40.001 a 40.002 se jmény Žerotín a Šembera, v roce 1938 byly přečíslovány dle Kryšpínova systému na řadu 400.9.
Od roku 1905 až do období druhé světové války zajišťovaly na Místní dráze Brno – Líšeň veškerou osobní i nákladní dopravu. Společnost brněnských pouličních drah převzala roku 1941 provoz na trati místní dráhy Černovice – Líšeň a v letech 1943 až 1944 uskutečnila její elektrifikaci, přičemž osobní dopravu převzaly tramvajové soupravy. Obě lokomotivy byly nadále využívány pro dopravu nákladních vlaků a obsluhu přilehlých vleček. Vzhledem k poškození trolejového vedení při náletech musel být koncem války obnoven i provoz osobních vlaků v parní trakci. Poslední osobní vlak vedený parní lokomotivou tak odjel ze stanice Líšeň dne 30. prosince 1945. Postupná elektrifikace vleček umožnila vyřazení obou parních lokomotiv a jejich odprodej vojenskému útvaru v Pardubicích v březnu 1947. Lokomotiva 400.901 byla v roce 1978 objevena na vlečce Adamovských strojíren v Poličce, odkud byla nejdříve přepravena do tehdy budovaného železničního skansenu v České Třebové. Nakonec byla převzata do sbírek TMB a koncem osmdesátých let částečně renovována v lokomotivním depu Brno – Maloměřice.
