Osobní železniční vůz BRNO
řada Cil 202 Místní dráha Brno – Líšeň
Rok výroby: 1904, Výrobní číslo: 66375
Výrobce: Fr. Ringoffer, Waggon – und Tender Fabrik, Praha Smíchov
Hmotnost: 12000 kg
Délka přes nárazníky: 10700 mm, Šířka: 3100 mm, Výška: 3520 mm
Obsaditelnost (míst k sezení + stání): 44 + 30
Pojezd: dvounápravový volnoosý, Rozvor: 6500 mm, Rozchod: 1435 mm
Průměr dvojkolí: 1000 mm, Brzdy: ruční osmišpalíková
Jako první z líšeňských vozů byl již v roce 1977 získán do sbírek Technického muzea v Brně osobní vůz řady Cil 202. Byl zakoupen po renovaci v ŽOS Krnov, kam byl již v prosinci 1976 odeslán ze žst. Adamov, kde byl nalezen jako vůz Z-26 civilní obrany na vlečce Adamovských strojíren. Vůz Cil 202 jako první zahájil dnes tak úspěšnou tradici renovace historických drážních vozidel v ŽOS Krnov. Po opravě byl odeslán do Brna na vlečku výstaviště, kam jej 4. května 1978 dopravila parní lokomotiva řady 433.037.
Jeho konstrukce se zcela shoduje s vozem Cil 201. Má tedy též dřevěnou skříň postavenou na roštu z ocelových profilů, otevřené nástupní plošiny, dvounápravový volnoosý pojezd, odlišuje se však originálním provedením nátěru v odstínu vagónová zeleň a též nepůvodním provedením dřevěných laťkových sedadel v uspořádání 2 + 2. Je vybaven pouze ruční brzdou ovládanou klikou z jedné plošiny a průběžným potrubím vlakové brzdy. Osobní vozy líšeňské dráhy měly v době svého zařazení do provozu jednoduchou sací brzdu, parní topení a osvětlení olejovými lampami. Na 6,5 km dlouhé trati byla z Černovic do Líšně jízdní doba 23 minut, zpět pouze 17 minut – poměrně značný rozdíl byl dán sklonovými poměry, neboť trať směrem do Líšně místy stoupala ve sklonu až 24 promile. Z celkem deseti párů vlaku byla v roce 1919 polovina osobních a polovina smíšených. Z tohoto počtu jeden pár jezdil pouze ve všední dny, další jen ve všední dny mimo sobotu a naopak jiné dva páry vlaků byly vypravovány o nedělích a svátcích.
Osobní doprava na trati byla tedy kyvadlová s jednou soupravou v intervalu od jedné do dvou a půl hodin, první vlak vyjížděl z Černovic ve 4.30, poslední odjezd z Líšně byl v 7.33 večer. Obdobný rozsah provozu zde setrval až do zavedení tramvajové dopravy v období druhé světové války. Souběžný provoz osobních železničních souprav s tramvajovými probíhal v úseku Černovice – Stránská skála od 28. ledna do 30. října 1943. Elektrické vlaky pouliční dráhy vjížděly do stanice Černovice na kolej č. 6. U této koleje bylo zřízeno světelné odjezdové návěstidlo, souhlas k odjezdu směrem do Líšně dával výpravčí ústně průvodčímu motorového vozu prvního dílu elektrického vlaku. Po definitivním zastavení osobní železniční dopravy obnovené v důsledku válečných událostí od 25. května do 30. prosince 1945 byly všechny vozy prodány do vlečkového provozu.