Ostravsko, elektrická lokomotiva č. 1

Expozicemhd.cz

Elektrická nákladní lokomotiva OSTRAVSKO
evid. č. 1 Místní dráha Ostrava – Karviná
Rok výroby: 1908

Výrobce mechanické části:
Grazer Waggon-und Maschinen-Fabriks- Actiengesellschaft, vormals Johann Weitzer, Graz

Výrobce el. výzbroje: Österreichische Siemens – Schuckert – Werke, Wien

Hmotnost 18000 kg
Délka (přes spřáhla/skříň): 7620 / 8500 mm, Šířka: 2000 mm, Výška: 3400 mm
Pojezd: dva dvounápravové podvozky, Rozvor podvozku: 2000 mm
Vzdálenost otočných čepů: 4000 mm, Rozchod: 760 mm
Průměr dvojkolí: 900 mm
Brzdy: elektrodynamická, automatická sací systému Hardy, ruční
Typ trakčních motorů: ÖSSW – gD66, Výkon: 4 x 33 kW
Regulace: odporová, 4+4 jízdních stupňů, 6 brzdových
Typ kontrolérů: ÖSSW – N

Mezi unikátní exponáty oboru městská doprava lze bezesporu zařadit i elektrickou lokomotivu rozchodu 760 mm zařazenou v roce 1909 do provozu nákladní dopravy na místní dráze Ostrava – Karviná. Po Křižíkově lokomotivě řady E 225.001 nacházející se ve sbírkách NTM se stala druhou nejstarší u nás dochovanou elektrickou lokomotivou. Vyrobena bylo v roce 1908 vagónkou ve Štýrském Hradci, přičemž její konstrukce je velmi blízká čtyřem normálněrozchodným strojům dodaným Společnosti brněnských pouličních elektrických drah, neuváženě sešrotovaným roku 1967.

Celokovová lokomotivní skříň postavená na spodku nýtovaném z ocelových profilů sestávala z centrálního stanoviště strojvedoucího a dvou symetrických kapot. Byla uložena na dvou otočných dvounápravových podvozcích Diamond s nápravami odpruženými listovými pružinami. Každá ze čtyř náprav byla poháněna tlapově uloženým trakčním motorem a byla jednostranně obrzděna. Na spodku lokomotivy se v prostoru mezi podvozky nacházela elektrická vývěva automatické sací brzdy. Uzavřená kabina přístupná z obou stran jednodílnými dveřmi měla střechu z dřevěných palubek vně pokrytou impregnovaným plátnem nesoucí dva lyrové sběrače proudu. Na rozdíl od brněnských lokomotiv zde byly dvě řídící stanoviště zvlášť pro každý směr jízdy sestávající z řídícího kontroléru Siemens, brzdiče automatické sací brzdy a kliky ruční brzdy.

Tato jediná úzkorozchodná elektrická lokomotiva sloužila v provozu až do počátku sedmdesátých let. Po zrušení trati Ostrava – Karviná byla předisponována do vozovny v Bohumíně, kde byla také v roce 1972 zrenovována a předána do sbírek Technického muzea v Brně. Po renovaci ještě stihla absolvovat zkušební jízdu na posledním provozním úseku tramvajových tratí rozchodu 760 mm z Bohumína do Ostravy – Hrušova.

Ostravsko, 1 - Elektrická lokomotiva