Vlečný tramvajový vůz BRNO
evid. č. 205 (série evid. č. 201-210) Společnost brněnských elektrických pouličních drah
Rok výroby: 1919, Výrobní číslo: ?
Výrobce mechanické části vozu: Staudinger Waggonfabrik, Studénka
Hmotnost: 5900 kg
Délka (přes spřáhla / skříň): 10300 / 9600 mm, Šířka: 2260 mm, Výška: 3135 mm
Obsaditelnost (míst k sezení + stání): 22 + 24
Pojezd: dvounápravový volnoosý, Rozvor: 3400 mm, Rozchod: 1435 mm
Průměr dvojkolí: 750 mm, Brzdy: osmišpalíková ovládaná ručně nebo solenoidem
Od počátku dvacátých let byly do Brna dodávány větší a kapacitnější vlečné vozy několika různých typů. Nejdříve to byla v roce 1920 desetikusová série vozů č. 201—210 vyrobená vagónkou ve Studénce. Šlo o vozy předtím vyráběné pro Vídeň, jež v důsledku rozpadu Rakousko – Uherska nebyly expedovány a zůstaly ve výrobním závodě. Společnost brněnských pouličních elektrických drah je zakoupila za výhodných cenových podmínek a od 30. října 1920 byly zařazeny do provozu. Jejich skříň měla dřevěnou kostru, hladkou střechu bez nástřešku a byla z vnější strany oplechovaná. Nad spouštěcími okny v dřevěných rámech byla malá výklopná větrací okénka. Zcela uzavřené plošiny měly vždy na jedné straně zdvojený vstup se dvěma dvoukřídlými skládacími dveřmi, na straně protější byly jednoduché posuvné dveře. Při levostranném provozu tak měla být vždy na zadní plošině polovina vchodu určena k nástupu a druhá k výstupu cestujících. V interiéru byla příčná laťková sedadla, která při uspořádání 2+1 poskytovala 22 míst k sezení. Pojezd vozu byl dvounápravový volnoosý, brzda špalková ovládaná ručně nebo elektrickým solenoidem. Počátkem dvacátých let byly vozy tohoto typu v provozu především na lince 1 v soupravách s motorovými vozy 56—58 a 59—73.
Z deseti vlečných vozů vyrobených vagónkou Studénka v roce 1920 byly tři zničeny v roce 1945. Ostatní byly v padesátých letech rekonstruovány dosazením pěti velkých rámových oken a u vozu č. 205 i přemístěním zdvojených vchodů na jednu stranu vozu. U vozu č. 207 byly též upravena čela, takže vzdáleně připomínal vlečné vozy konstrukce Ringhoffer. Již poměrně atypické vozy č. 201 až 205, 207 a 209 jezdily na lince 10, kam byly dokonce vypravovány dvě třívozové soupravy. Vzhledem k menší šířce vstupů u těchto vlečných vozů zde byla výjimečně povolena přeprava dětských kočárků na zadní plošině motorového vozu. Po roce 1964 byly již využívané málo a o dva roky později vyřazeny. Skříň vlečného vozu evid. č. 205 získalo TMB z JZD Kobylnice, kam byla po vyřazení vozu odprodána. Při renovaci v ústředních dílnách DP města Brna byly využity součásti pojezdu ostravského vlečného vozu č. 175. Rekonstrukce do původního stavu byla dokončena v roce 1973 a vlečný vůz č. 205 byl představen se společně renovovaným motorovým vozem č. 52.
