Dvounápravový motorový tramvajový vůz BRNO
evid. č. 405 (řada evid. č. 400-405) Elektrické dráhy zemského hlavního města Brna
Rok výroby: 1946, Výrobní číslo: 20108
Výrobce mechanické části vozu:
První brněnská a Královopolská strojírna n.p., Brno – Královo Pole
Výrobce el. výzbroje:
Akciová společnost, dříve Škodovy závody, Plzeň Doudlevce
Hmotnost: 12500 kg
Délka (přes spřáhla / skříň): 11840 / 10700 mm, Šířka: 2340 mm, Výška: 3300 mm
Obsaditelnost (míst k sezení + stání): 28 + 32
Pojezd: dvounápravový podvozek, Rozvor: 3600 mm, Rozchod: 1435 mm
Průměr dvojkolí: 760 mm, Brzdy: elektrodynamická, ruční, kolejnicová
Typ trakčních motorů: Škoda AD 2748 / hN, Výkon: 2 x 72 kW
Regulace: odporová,12+8 jízdních, 15 brzdových stupňů
Typ kontroléru: Siemens OR8
Výroba nových tramvají pro Brno byla válečnými událostmi prakticky znemožněna, protože veškeré vagónky se musely orientovat na zbrojní výrobu. Výjimkou bylo osm motorových vozů č. 142–149 a dvě vozové skříně z roku 1943. Vyrobila je Královopolská strojírna a od předchozích se na pohled odlišovaly hranatými okny a dvojdílnými posuvnými vstupními dveřmi. Úsporná opatření se však projevila chybějícími plošinovými mezistěnami a laťkovými sedadly v odddíle pro cestující. Elektrická výzbroj byla opět Škoda a kontroléry BRNO II. Takto pozměněné vozové skříně byly použity též pro vozy č. 151, 152, které však byly o poznání vyšší, protože obdržely záložní podvozky dodané vagónkou Graz k vozům 59–73 v roce 1920. Výroba dalších šesti objednaných vozů tohoto provedení se uskutečnila teprve po skončení války a do provozu byly zařazeny pod č. 400–405 až v roce 1946. Jednalo se o poslední obousměrné dvounápravové motorové vozy s dřevěnou skříní. Vozová skříň měla rám z ocelových profilů a dřevěnou kostru. Vnější obložení podokenní části skříně bylo provedeno dřevěnými peřejkami, okenní sloupky byly oplechovány. Boční okna v kovových rámech byla spouštěcí. Střecha tvořená dřevěnými palubkami z vnější strany pokrytými plátnem byla uvnitř vozu obložena bíle natřenými dřevovláknitými deskami. Podvozek z ocelových plechů a válcovaných profilů byl již svařovaný. Nápravy s hvězdicovými koly měly valivá ložiska SKF a byly odpruženy listovými pružinami.
Vozy série 400–405 měly opět polstrovaná sedadla, nové trakční motory Škoda typu AD 2748/hN pro jmenovité napětí 600 o výkonu 70 kW a řídící stykačové kontroléry Siemens OR8 s 12 sériovými, 8 paralelními nevyjádřenými jízdními stupni a 15 stupni elektrodynamické brzdy. V roce 1950 byly přečíslovány řadou evid. č. 111–116 a byly vypravovány z vozovny Pisárky především na linky č. 1 a 6. Při hlavních opravách byly počátkem 60. let upraveny na jendosměrné odstraněním kontroléru ze zadní plošiny a zaslepením dveří v levé bočnici. Z provozu byly vyřazeny v letech 1968 a 1972. Vůz č. 116 obdržel v roce 1969 velkou prohlídku a původní evid. č. 405, zůstal však jednosměrný. V roce 1971 byl předán do sbírek TMB.
