Autobus Karosa B831 VYSOKÉ MÝTO, evid. č. B2U Karosa Vysoké Mýto n.p.
Rok výroby: 1988, Výrobní číslo: 309-831.00.02-88
Výrobce: Karosa národní podnik, Vysoké Mýto
Hmotnost 9980 kg, Rychlost: 70 km/h
Celková délka: 11485 mm, Šířka: 2500 mm, Výška: 3223 mm
Obsaditelnost (míst k sezení + stání): 30 + 72
Pojezd: dvounápravový, Rozvor: 5700 mm, Rozchod: 2050 / 1800 mm
Brzdy: tlakovzdušná, zajišťovací pružinová, motorová, odlehčovací (retardér)
Typ motoru: LIAZ ML 636 M 1.2 B, ležatý šestiválec, přeplňovaný, vodou chlazený
Výr. č. motoru: F.C.O.X. 16.0023, Výkon: 152 kW
Převodovka: náhradní třístupňová ZF 5 HP 500
V březnu 1988 byl dokončen funkční vzorek autobusu Karosa B831 nově vyvíjené unifikované řady autobus / trolejbus. O rok později – v dubnu 1989 – byl vyroben prototyp. Oba vozy zahájily sérii zkoušek a byly též při různých příležitostech prezentovány veřejnosti, mimo jiné i při oslavách 120 let MHD v Brně v září 1989. Interně obdržely označení B2U a B3U. V roce 1990 byl však tento vývojový úkol zrušen a zkoušky ukončeny. Vůz B2U pak sloužil jako dílenský autobus Karosy při provádění garančních oprav, původní značně nespolehlivá převodovka Praga 4 AB 120 však byla nahrazena automatickou převodovkou ZF. V září 1995 byly oba vozy předány do sbírek TMB, které po posouzení jejich technického stavu ponechalo funkční vzorek B2U a karoserii prototypu Biu odprodalo DP města Ostravy na náhradní díly. Další tři vyrobené karoserie určené pro stavbu trolejbusů byly v Ostravě osazeny elektrickou výzbrojí 14Tr a jako typ 17Tr postupně v letech 1996, 1998 a 2000 zařazeny do provozu s cestujícími.
Konstrukce karoserie B831 vycházela z autobusů řada 700, byla polosamonosná, ocelová sestavená z panelů a podvozkového roštu. V přední části vozu byla podlaha snížená na hodnotu 720 mm, od prostředních dveří šikmo stoupá do výšky 890 mm. V pravé bočnici jsou troje široké vně výklopné dveře, ovládané elektropneumaticky. Přední náprava má nezávisle zavěšená kola na lichoběžníkových ramenech, zadní tuhá náprava RÁBA K 007 byla hnací. Pérování bylo vzduchové s vysokotlakými vlnovcovými pružinami a tříbodovou regulací, řízení hydraulické monoblokové. Vnitřní obložení bočnic a stropu bylo provedeno z dřevovláknitých desek s textilní povrchovou úpravou. Sedadla byla uspořádána převážně 2 + 2, funkční vzorek B2U byl vybaven klasickým provedením převzatým z řady 730, prototyp B3U měl plastové čalouněné sedačky Vogel. Některé prvky použité u typu B831 – uspořádání sedadel, snížená podlaha – byly později realizovány při sériové výrobě městských autobusů B931.
