Autobus Karosa B732.1670 VYSOKÉ MÝTO, evid. č. B19 Karosa, a.s.
Rok výroby: 1993, Výrobní číslo: TMKB 1670 PN 000001
Výrobce: Karosa a.s., Vysoké Mýto
Hmotnost 9500 kg, Rychlost: 72 km/h
Celková délka: 11653 mm, Šířka: 2500 mm, Výška: 3290 mm
Obsaditelnost (míst k sezení + stání): 29 + 69
Pojezd: dvounápravový, Rozvor: 5600 mm, Rozchod: 1953 / 1800 mm
Brzdy: tlakovzdušná, zajišťovací pružinová, motorová
Typ motoru: RENAULT MIHR 06.20.45, ležatý přeplňovaný šestiválec, vodou chlazený
Výr. č. motoru: ? Výkon: 152 kW
Převodovka: mechanická čtyřstupňová ZENIT 4MS 105.008
Po zastavení vývoje unifikované řady autobus B831 – trolejbus 17Tr se Karosa a.s. zaměřila na modernizaci dosud vyráběného typu B731. Výsledkem těchto snah byl prototyp příměstského autobusu Karosa B732.1670, představený v červnu 1993 na veletrhu Autotec. Upoutal nejen líbivým designem, ale především konstrukcí karoserie, sestavené z hliníkových profilů ve spolupráci s renomovanou švýcarskou firmou Alussuise. Vnější obložení bylo provedeno zčásti plastovými díly, tónovaná okna byla na kostru karoserie lepená. Troje široké, výklopné, zcela prosklené dveře umožňovaly pohodlný nástup cestujících. Stanoviště řidiče bylo přístupné též dveřmi po levé straně. Vnější linková orientace byla již řešena pomocí terčíkových transparentů BROSE. V interiéru vozu byly sedačky Vogel uspořádané 2 + 1, v místě podběhů 2 + 2. Autobus poháněl vznětový šestiválcový motor Renault s přímým vstřikem přeplňovaný turbodmychadlem, převodovka byla mechanická, čtyřstupňová s elektromagnetickým retardérem ELMAR a s možností přepínání režimu jízdy “želva” / “zajíc”. Pneumatické pérovaní prostřednictvím vlnovcových pružin s elektrickými regulačními ventily Bosch zajišťovalo konstantní výšku karoserie a možnost zvedání, klesání a naklánění vozidla. Zadní hnací náprava Detva s hypoidním převodem byla vybavena diferenciálem Rockwell, přední náprava LIAZ měla nezávisle zavěšená kola prostřednictvím lichoběžníkové konstrukce s rovnoběžnými a nestejně dlouhými rameny. Řízení usnadňoval hydraulický posilovač Technometra, novinkou byl stavitelný volant.
Autobus byl prezentován pod obchodním názvem LEGO BUS a výrobce zaručoval životnost 15 let. Vůz byl krátce ve zkušebním provozu v DP Praha, jeho nevýhodou byla omezená možnost větrání pouze prostřednictvím střešních ventilátorů a větracích klapek. K sériové výrobě autobusů tohoto provedení nedošlo, částečně díky vyšší ceně, ale především v důsledku vstupu firmy Renault do a.s. Karosa. V souvislosti s přípravou oslav 100. výročí podniku byl LEGO BUS spolu s autobusem B831 nabídnut do sbírek Technického muzea, kam byl převezen 21. srpna 1995. Vzhledem k prostorovým problémům byl na období 1997 až 2005 pronajat Letišti Brno – Tuřany, pro dopravu cestujících po letištní ploše.
