Dvounápravový úzkorozchodný vlečný tramvajový vůz TRENČIANSKÁ TEPLÁ
evid. č. 12 (řada C/u 301) Hölak – Trencséntepliczi villamos vasut
Rok výroby: 1911 Výrobní číslo: ?
Výrobce mechanické části vozu:
Ganz és társa – Danubius gépgyár waggon és hajogyár részvénytársaság,
Hmotnost: 4330 kg
Délka (přes spřáhla / skříň): 7000 / 6300 mm, Šířka: 2200 mm, Výška: 2770 mm
Obsaditelnost (míst k sezení): 30
Pojezd: dvounápravový volnoosý, Rozvor: 2600 mm, Rozchod: 760 mm
Průměr dvojkolí: 700 mm, Brzdy: ruční osmišpalíková, solenoidová
Na místní dráze Trenčianská Teplá – Trenčianské Teplice byly od počátku provozu využívány i vlečné vozy. Dva – evid. č. 14 a 15 – byly vzhledově shodné s vozy motorovými, byly však navíc vybaveny poštovním oddílem na úkor oddílu 1. třídy. Sloužily zde až do roku 1952, kdy byly předány na úzkorozchodnou dráhu Frýdlant v Čechách – Heřmanice. Roku 1911 byl do Trenčianské Teplé dodán menší vlečný vůz odlišného provedení, který obdržel evid. č. 12 a později byl dle schématu ČSD označen řadou C/u 301. Byl letního provedení, neprůchozí, s podélnou nástupní lávkou. Volnoosý pojezd sestával ze dvou náprav s kluznými ložisky, odpružených listovými péry. Hvězdicová kola byla oboustranně obrzděna, mechanická zdržová osmišpalíková brzda byla ovládána ručně nebo solenoidem. Vozovou skříň tvořil rošt z ocelových profilů, kostra z dřevěných sloupků nesla střechu z palubek krytou impregnovaným plátnem a z boku lemovanou plechem. Čela vozu byla ve spodní části oplechována, jejich horní část byla tvořena okny ve dřevěných rámech. Příčná laťková sedadla přes celou šířku vozu poskytovala celkem 23 míst k sezení. V případě nepohody byly cestující chráněni vodorovně posuvnými plachtami.
Tento vlečný vůz byl roku 1958 předán na lesní železnici v Ľubochni a jeho vrak získalo do sbírek Technické muzeum v roce 1981. Renovace se uskutečnila v ŽOS Krnov, po jejím dokončení byl vlečný vůz C/u 301 převezen do depozitních prostorů v Areálu MHD v Brně – Líšni. Je dokladem u nás méně obvyklého řešení lehkých vlečných vozů stavěných na přelomu 19. a 20. století ojediněle však používaných v mnoha našich tramvajových provozech.