Dvounápravový úzkorozchodný vlečný tramvajový vůz OSTRAVSKO
evid. č. 112 (řada evid. č. 101-114) Schlezische Landeseisenbahnen
Rok výroby: 1912, Výrobní číslo: 23868
Výrobce mechanické části vozu:
Nesselsdorfer Wagenbau – Fabriks – Gesellschaft (vormals k.k. priv. Wagen-fabrik Schustala & Co.), Kopřivnice
Hmotnost: 8500 kg
Délka (přes spřáhla / skříň): 9660 / 8610 mm, Šířka: 2200 mm, Výška: 3325 mm
Obsaditelnost (míst k sezení + stání): 28 + 20
Pojezd: dvounápravový volnoosý, Rozvor: 3800 mm, Rozchod: 760 mm
Průměr dvojkolí: 800 mm
Brzdy: samočinná sací systému Hardy, ruční osmišpalíková
Spolu se čtyřnáprávovými motorovými vozy zakoupily Slezské zemské dráhy též čtrnáct vlečných vozů, které byly do provozu zařazeny pod evid. č. 100 až 113, záhy však došlo k přečíslování na řadu 101 – 114. Byly dvounápravové s volnoosým pojezdem, nápravy s hvězdicovými koly a kluznými ložisky byly odpruženy listovými pružinami. Dřevěná vně oplechovaná vozová skříň byla lakována shodně s vozy motorovými v barevné kombinaci červená – slonová kost, doplněné elegantním černým lemováním červených ploch v podokenní části a zlatými linkami. Hladkou valenou střechu z palubek pokrývala impregnovaná tkanina. Uzavřené nástupní plošiny byly z obou stran přístupné vstupními dveřmi se dvěma křídly vzájemně spřaženými mechanismem s kuželovými ozubenými koly, což umožňovalo jejich současné otevírání a zavírání. Vnitřní obložení interiéru bylo dřevěné, příčná laťková sedadla uspořádaná 2 + 1 nesla svislá litinová madla s ozdobnými držáky polic na zavazadla, dvě místa k sezení byla k dispozici i na obou plošinách. Větrání interiéru zajišťovala spouštěcí okna ve dřevěných rámech v horní části bočnice doplněná výklopnými větracími okénky. Vnitřní osvětlení bylo žárovkové, v mezistěnách oddělujících oddíl pro cestující od plošin byly pro případ výpadku proudu umístěny nouzové lampy.
Tyto vlečné vozy byly řadu let využívány v provozu ve dvou i třívozových soupravách. V roce 1949 přešly do stavu Dopravného podniku města Ostravy. Vyřazeny byly koncem padesátých let, vůz evid. č. 112 byl spolu se třemi dalšími – evid. č. 101, 105 a 110 – v roce 1956 předán Krajské správě lesů Bánská Bystrica a sloužil dalších dvacet let na lesní železnici ve Vígľaši. Roku 1977 byl vybrán pro uchování ve sbírkách Technického muzea, renovace do původního stavu uskutečněné v ŽOS Krnov se dočkal až po dalších deseti letech. V červnu 1987 byl po železnici dopraven do stanice Brno – Slatina a ve spolupráci s tehdejším podnikem Geotest převezen na silničním traileru do Areálu MHD v Líšni, kde jednoznačně patří mezi nejlépe zrestaurovaní tramvajová vozidla rozchodu 760 mm.
