Elektrický nákladní vůz OSTRAVA
evid. č.:103 Společnost moravských místních drah
Rok výroby: 1929
Výrobce mechanické části vozu:
Machold a Navrátil, Společnost moravských místních drah, Ostrava
Výrobce el. výzbroje:
Československé závody Brown-Boveri akc. spol., Drásov u Brna
Hmotnost: 19400 kg
Délka přes nárazníky: 8940 mm, Šířka: 2410 mm, Výška: 3515 mm
Pojezd: dvounápravový volnoosý, Rozvor: 3300 mm, Rozchod: 1435 mm
Průměr dvojkolí: 820 mm, Brzdy: elektrodynamická, tlakovzdušná, ruční zajišťovací
Typ trakčních motorů: BBC – GTM 3i, Výkon: 2 x 48 kW
Regulace: odporová, 5+4 jízdních stupňů, 7 brzdových
Již od počátku provozu byla na tratích Místní dráhy Přívoz – Moravská Ostrava – Vítkovice zajišťována i nákladní doprava. Soupravy železničních vozů byly v letech 1894 až 1916 vedeny parními tramvajovými lokomotivami Krauss a teprve v souvislosti s elektrifikací vleček byl pořízen první nákladní elektrický motorový vůz vyrobený vagónkou v Kopřivnici. Obdržel řadové označení Gg 100 a po montáži elektrické výzbroje v dílnách Společnosti Moravských místních drah nahradil jednu ze tří zbylých parních lokomotiv. Další tři obdobné motorové vozy č. 101 až 103 byly postaveny v letech 1921, 1922 a 1929.
Výrobcem hrubé stavby vozové skříně byla v tomto případě strojírna Machold a Navrátil, kompletace vozů byla opět provedena ve vlastních dílnách provozovatele. Konstrukce skříně odpovídala tehdy běžným uzavřeným nákladním vozům – ocelový nýtovaný rošt, dřevěná podlaha, kostra skříně z ocelových U a L profilů v místě spojů vyztužená rohovníky. Bočnice i čelní stěny byly zhotoveny z dřevěných palubek šroubovaných na kostru z vnitřní strany. Dřevěná střecha potažená platném měla ocelové kružiny. Nákladní prostor byl přístupný širokými posuvnými dveřmi situovanými do středu bočnice a též jednokřídlými dveřmi z obou čelních plošin. Plošiny sloužící zároveň jako stanoviště strojvedoucího byly čelně uzavřené, avšak původně s otevřenými vstupy bez dveří. Elektrická výzbroj BBC s motory GTM 3i byla shodná jako u motorových tramvajových vozů, od počátku však byl používán pantografový sběrač proudu.
Dvounápravový volnoosý pojezd sestával ze dvou náprav s kluznými ložisky a plnými koly, vedenými rozsochami přinýtovanými na podélníky, odpružení zajišťovala listová péra. Nákladní motorové vozy byly vybaveny zařízením tlakovzdušné brzdy, zdrojem stlačeného vzduchu byl elektrický kompresor. Mimo to byla k dispozici ruční zajišťovací brzda stejně jako možnost elektrodynamického brzdění. Výkony nákladní dopravy provozované na tramvajových tratích Ostravě byla zcela nesrovnatelné s ostatními provozy. Svého vrcholu dosáhly v padesátých letech při výstavbě sídliště Poruba, kdy byly postaveny ještě dva shodné motorové vozy. Poslední nákladní vlak byl vypraven teprve 31. ledna 1972, avšak nákladní motorové vozy byly nadále využívány jako služební. Do sbírek Technického muzea v Brně byl předán vůz č. 103 až v roce 1989. Zatím zůstává v posledním provozním stavu včetně oranžového nátěru vozové skříně.