Dvounápravový vlečný tramvajový vůz OSTRAVA
evid. č. 104 (série evid. č. 104-106) Vítkovická závodní dráha
Rok výroby: 1931, Výrobní číslo: 1100
Výrobce mechanické části vozu:
Vítkovické horní a hutní těžířstvo, Ostrava – Vítkovice
Hmotnost: 10300 kg
Délka (přes spřáhla / skříň): 11600 / 10700 mm, Šířka: 2550 mm, Výška: 3210 mm
Obsaditelnost (míst k sezení + stání): 24 + 54
Pojezd: dvounápravový volnoosý, Rozvor: 3600 mm, Rozchod: 1435 mm
Průměr dvojkolí: 840 mm, Brzdy: kleštinová ovládaná ručně nebo solenoidem
Již v roce 1931, tedy tři roky před zahájením elektrického provozu na tratích Vítkovice – Zábřeh a Zábřeh – Hrabová, byly ve Vítkovických železárnách vyrobeny první tři vlečné vozy zcela shodné konstrukce s následně stavěnými vozy motorovými. Jejich vozová skříň byla celokovová, nýtovaná z ocelových profilů, vně oplechovaná. Dřevěná byla jen palubková střecha vně pokrytá impregnovaným plátnem a vnitřní obložení interiéru. Laťková příčná sedadla v uspořádání 2 + 1 poskytovala celkem 24 míst k sezení. K vybavení vozu patřily police na zavazadla, stejně jako elektrické odporové topení. Větrání bylo řešeno spouštěcími okny ve dřevěných rámech a střešními rotačními ventilátory Flettner. Prostorné nástupní plošiny byly od oddílu pro cestující odděleny mezistěnami, vstupy uzavíraly široké posuvné dveře. Masivní byl i nýtovaný spodek vozu se dvěma nápravami odpruženými listovými pružinami, nápravová ložiska byla kluzná. Novinkou byla kleštinová brzda ovládaná ručně, solenoidem a v prvním období provozu, kdy k dopravě osobních vlaků ještě sloužily parní lokomotivy, též brzdovým válcem automatické sací brzdy.
Výroba těchto vlečných vozů pokračovala ve Vítkovických železárnách postupně až do roku 1954, vyrobeno bylo celkem šestnáct kusů. Po předání vozového parku VZD Dopravnímu podniku města Ostravy obdržely evidenční čísla 254 až 269. Jako první byl vyřazen v roce 1967 vůz evid. č. 257 poškozený při požáru ve vozovně Křivá, v období 1973 až 1975 jej následovaly vozy č. 254, 259, 266, 268. Zbylých jedenáct vlečných vozů sloužilo v osobní dopravě až do roku 1976, k jejich vyřazení došlo v souvislosti se zkrácením linky č. 1 na úsek Hlučín – Přívoz. Technické muzeum převzalo do svých sbírek vůz evidenčního čísla 254 z roku 1931, restaurovaný do stavu po elektrizaci tratí VZD, a evid. č. 269 vyrobený jako poslední v roce 1954, jež však byl v září 1987 vzhledem ke své duplicitě navrácen zpět do Ostravy.
Video:
1991 / 07 05 – Výjezd soupravy K3 a K104 (Kamera: R. Šiler)
