Dvounápravový motorový tramvajový vůz BRNO
evid. č. 72 (řada evid. č. 59-73) Společnost brněnských elektrických pouličních drah
Rok výroby: 1919
Výrobce mechanické části vozu:
Grazer Waggon- und Maschinen – Fabriks – Actiengesellschaft, Graz
Výrobce el. výzbroje:
A.E.G. – Union Elektrizitäts – Gesellschaft, Wien
Hmotnost: 12000 kg
Délka (přes spřáhla / skříň): 10650 / 9750 mm, Šířka: 2300 mm, Výška: 3350 mm
Obsaditelnost (míst k sezení + stání): 23 + 27
Pojezd: dvounápravový podvozek, Rozvor: 3600 mm, Rozchod: 1435 mm
Průměr dvojkolí: 820 mm, Brzdy: elektrodynamická + ruční
Výkon: 2 x 40,5 kW, Typ trakčních motorů: DU 158
Regulace: odporová, 4+3 jízdních stupňů, 6 brzdových
Typ kontrolérů: AEG – B6-30
Již v roce 1916 objednala společnost GBES ve vagónce Graz dalších patnáct tramvají, u nichž se uplatnily konstrukční prvky obou předchozích typů. Půdorysný tvar skříně, jejíž šířka byla zmenšena na 2,3 m, stejně jako provedení střechy vycházelo z vozů 50—55, tramvajím CMg odpovídala velká boční okna, peřejkové obložení spodní části karoserie a uspořádání sedadel. Uzavřené plošiny měly jednokřídlové dveře, vždy na pravé straně ve směru jízdy zdvojené. Naposledy zde byla použita elektrická výzbroj AEG opět s kontroléry B6-30 a novými trakčními motory DU 158 o výkonu 40,5 kW. Pojezd vozu tvořil dvounápravový podvozek nýtovaný z ocelových plechů a válcovaných profilů. Primární i sekundární vypružení zajišťovaly listové pružiny, nápravová ložiska byla opět kluzná. Dodávka celé patnáctikusové série se ovšem uskutečnila až v roce 1920, takže první čtyři vozy byly zařazeny do provozu 29. října 1920. Jejich první provozní úpravou byla rekonstrukce zdvojených plošinových dveří.
Po vzoru vlečných vozů z roku 1920 byla jejich jednoduchá křídla nahrazena dvoudílnými skládacími, takže mohly být při levosměrném provozu používány na zadní plošině oba vchody. Třicátá léta byla také ve znamení přechodu od kladkových na lištové sběrače proudu. Pro tramvaje série 59—73 byl zkonstruován lyrový sběrač, jež však díky možným odskokům nezaručoval plynulý přívod proudu, takže posléze byl nahrazena pantografem. Při hlavních opravách byla též upravena stupátka rozdělením na dva schody, čímž se usnadnil nástup do jinak poměrně vysokých tramvají, následovalo odstranění příčných sedadel a jejich nahrazení sedadlem podélným. Tramvaje série 59—73 (v roce 1950 přečíslované na 19—33) byly z osobní dopravy vyřazeny v letech 1963 až 1965. Větší část z nich byla nadále používána jako služební vozy převážně do roku 1967, poslední tři byly vyřazeny o rok později. Vůz původního evid. č. 72 byl v ústředních dílnách DPMB renovován v letech 1968 až 1969 a odpovídá stavu po hlavní opravě provedené 31. 5. 1937.
