Vlečný tramvajový vůz BRNO
evid. č. 79 (řada evid. č. 72 – 79 GBES) Brünner Local Eisenbahn Gesellschaft
Rok výroby: 1884, Výrobní číslo: ?
Výrobce mechanické části vozu:
K.k. priv. Wagen – Fabrik Johann Weitzer, Graz
Hmotnost: 3500 kg
Délka (přes spřáhla / skříň): 7900 / 7250 mm, Šířka: 2200 mm, Výška: 2950 mm
Obsaditelnost (míst k sezení + stání): 18+25
Pojezd: dvounápravový volnoosý, Rozvor: 2200 mm, Rozchod: 1435 mm
Průměr dvojkolí: 760 mm, Brzdy: čtyřšpalíková ovládaná ručně nebo solenoidem
Nově založená akciová společnost GBES také převzala bývalý vozový park parní tramvaje a většinu vozů postupně adaptovala na elektrický provoz. Úpravy spočívaly především ve změně ovládání brzd a v instalaci elektrického osvětlení. Jejich konstrukce byla jinak obdobná jako u vlečných vozů nově dodaných – vozová skříň s otevřenými plošinami, dřevěnou kostrou vně oplechovanou. Vozy parní tramvaje měly charakteristický tvar střechy, brzdové špalky byly umístěny na vnitřní straně kol a větrací nástřešek měly jen uzavřené tzv. „zimní“ vozy z roku 1884, které po roce 1900 obdržely čísla 72—79. Z celkem 41 vlečných vozů všech typů bylo v letech 1903 až 1912 osmnáct využíváno v pracovních dnech, ve volných dnech při zvýšené frekvenci jezdily všechny. I tak byl jejich roční kilometrický proběh ve srovnání s motorovými vozy výrazně nižší. Počátkem dvacátých let tak byly vlečné vozy využívány na lince 1, kde bylo v době zvýšené frekvence vypravováno dvanáct třívozových souprav, a na devíti dvouvozových vlacích linky 3. Došlo také zároveň k přečíslování vlečných vozů na řadu 160—200. Po roce 1929 zůstaly vozy řady evid. č. 72 – 79 v provozu většinou na lince 4 a na vložených vlacích. V roce 1945 byly dva z nich zničeny (evid.č. 172, 176). Zbylé vozy jezdily nadále především na linkách 2 a 8, vložených vlacích a později i na veletržních linkách.
Vyřazeny byly postupně v letech 1958 až 1963 z větší části teprve díky dodávkám nových tramvají T2, čímž zřejmě dosáhly nepřekonatelného rekordu stáří vozidel MHD. Během osmi desetiletí provozu samozřejmě prošly některými úpravami. Původní příčné uspořádání laťkových sedadel bylo změněno na podélné, u některých vozů byly upraveny střešní partie a změněno provedení bočních oken. Zimní vůz parní tramvaje č. 179 dochovaný s výjimkou uspořádání sedadel téměř v původním stavu zůstal po vyřazení deponován ve vozovně Pisárky. V roce 1969 byl opraven v ústředních dílnách a zprovozněn jako historický. Jeho provedení – vnější nátěr, evidenční číslo, uspořádání interiéru s podélnými lavicemi, solenoid a elektrické osvětlení koncových svítilen – odpovídá době provozu u elektrické dráhy, nejčastěji však jezdí v soupravě parní tramvaje s lokomotivou Caroline.
