Osobní autobusový přívěs Karosa B40 ČSAD,
evid. č. 48 Československá státní automobilová doprava
Rok výroby: 1959, Výrobní číslo: 378
Výrobce: Letňanské strojírny národní podnik, Praha Letňany
Hmotnost 2820 kg, Rychlost: 60 km/h
Celková délka: 7220 mm, Šířka: 2350 mm, Výška: 2805 mm
Obsaditelnost (míst k sezení + stání): 23 + 17
Pojezd: dvounápravový, Rozvor: 3300 mm, Rozchod: 1920 mm
Brzdy: tlakovzdušná, ruční rohatková
Autobusové vlečné vozy typu B40 vyráběla Karosa Vysoké Mýto v letech 1953 až 1957. Zřejmě v souvislosti se zahájením sériové výroby autobusů Škoda 706 RTO byla jejich výroba předána do Letňanských strojíren Letňany (dnešní AVIA), kde pokračovala do roku 1962. Konstrukce karoserie vleku B40 vychází z horských autobusů Tatra 500 HB. Je celokovová samonosná z ocelových lisovaných profilů, vzájemně elektricky svařených. Podlaha je ze smrkových palubek tloušťky 22 mm, původně kryta dřevěným roštěm, u novějších vozů gumovým kobercem. Vnitřní obložení stěn je z dřevovláknitých desek, v horní části natřených krémovou barvou, pod okny „trhacím“ lakem. Okna jsou zasklena pomocí speciálního gumového profilu, jejich horní část je vyklápěcí. Větrání dále zajišťují čtyři stropní klapky. Sedadla jsou podélná, polstrovaná, potažená hnědou koženkou. Na obou čelech vozu bylo umístěno jedno příčné sedadlo. Nad sedadly jsou laťkové police na zavazadla. Pojezd vozu je dvounápravový, nápravy tvoří ocelová roura s kuželíkovými ložisky. Jednookruhová vzduchotlaková brzda působí na všechna čtyři kola, ruční páková brzda jen na zadní kola. Pérování zajišťují podélná listová půleliptická péra. Řízení vozu je provedeno tažnou ojí přes předlohu, teleskopický tlumič a spojovací tyče na řídící páky předních kol.
Autobusové vlečné vozy B40 byly v provozu u ČSAD zhruba do první poloviny 70. let. Jejich využití v městské dopravě není souhrnně zpracováno. V Ostravě, Plzní a Zlíně byly využívány též v trolejbusové dopravě. Spolu s autobusy T 500 HB jde o první sériově vyráběná vozidla, u nichž byly použity lisované svařované okenní sloupky karoserie, typické jinak především pro autobusy RTO a ŠM, trolejbusy 9Tr a tramvaje T3. Zároveň se prakticky jedná o poslední typ u nás vyráběných vlečných vozů používaný i v provozu MHD. TMB získalo vůz tohoto typu v roce 1989 darem od ČSAD Telnice. Byl bez interiéru, upravený na pojízdný sklad náhradních dílů. Z několika dalších existujících vraků byly postupně získávány chybějící díly a v roce 1994 byla zahájena jeho renovace v autobusové vozovně Slatina DP města Brna. Vzhledem k náročnosti klempířských prácí byl vůz na podzim 1995 převezen do Autobusových dílen DPMB Grmelova, kde byla renovace zdárně dokončena v červnu roku 2000. Vůz obdržel lak v kombinaci červená – krémová a později i znak Dopravného podniku města Jablonce s evid. č. 48.
