Škoda T 11

Expozicemhd.cz

Dvounápravový trolejbus Škoda T 11 PLZEŇ,
evid. č. 248 Dopravní podniky města Plzně
Rok výroby: 1967, Výrobní číslo: 5008

Výrobce mechanické části vozu:
Karosa národní podnik, Vysoké Mýto – Škoda o.p., závod Ostrov, Ostrov nad Ohří

Výrobce el. výzbroje:
Škoda o. p.se sídlem v Plzni, elektrotechnický závod Doudlevce, Plzeň

Hmotnost 8660 kg, Rychlost: 65 km/h
Celková délka: 10985 mm, Šířka: 2500 mm, Výška: 3470 mm
Obsaditelnost (míst k sezení + stání): 23 + 77
Pojezd: dvounápravový, Rozvor: 5500 mm, Rozchod: 1900 / 1780 mm
Brzdy: pneumatická dvouokruhová, ruční, elektrodynamická
Typ trakčního motoru: 2 Al 2744 sN, Výkon: 1 x 120 kW
Regulace: odporová, s nepřímým řízením

Souběžně s vývojem autobusů Karosa ŠM 11 byla připravována výroba konstrukčně shodných trolejbusů. Funkční vzorek trolejbusu T11 byl postaven v roce 1964, o rok později následoval prototyp a v roce 1967 sedmikusová ověřovací série. Konstrukce karoserie těchto trolejbusů odpovídala autobusům ŠM11. Z uzavřených profilů obdélníkového průřezu byl sestaven příhradový rošt karoserie, k němuž byly přišroubovány panely bočnic a čel s ocelovou svařovanou kostrou a okenními sloupky z lisovaných ocelových profilů. Vnější obložení karoserie bylo provedeno vlnitým hliníkovým plechem. K bočnicím a čelům byl přišroubován střešní panel též s ocelovou kostrou, zesílenou z důvodu umístění sběračů proudu a odporů. Podvozek sestával z dělené přední nápravy s nezávisle zavěšenými koly a tuhé zadní nápravy LIAZ, vzduchové nízkotlaké odpružení zajišťovalo šest pryžových vlnovců. Šnekové řízení mělo vzduchový posilovač. Elektrická výzbroj sestávala z trakčního motoru uloženého v roštu karoserie, sady rozjezdových a brzdových odporníků u vozů ověřovací série umístěných již na střeše, elektromagnetických stykačů ve skříni pod podlahu na pravé straně vozu a dvoupólového linkového stykače sloužícího jako nadproudová ochrana. Regulace rozjezdu byla poloautomatická, natáčení jízdního válce nízkonapěťového kontroléru bylo bržděno elektromagnetickou práškovou spojkou dle velikosti trakčního proudu. Elektrodynamická brzda byla stabilizovaná, cize buzená z nabíjecího dynama, se čtyřmi brzdovými stupni.

Prototyp a vozy ověřovací série byly nasazeny do provozu v DP Plzeň a Bratislava, kde dojezdily v letech 1978/79. V roce 1980 odkoupilo TMB od DP v Plzni poslední existující vůz – evid. č. 248. Jeho oprava byla provedena v DP Ostrava. Po jejím dokončení byla dne 21.5.1981 provedena revize elektrického zařízení a TBZ. Poté byl trolejbus T11 přepraven vlakem do Brna. První zkušební jízda se uskutečnila teprve v červenci 1985. V následujících letech se tento vůz zúčastnil řady předváděcích jízd nejen v Brně, ale též ve Zlíně a Teplicích.

Foto:

Historie TMB – 1987 Výjezd trolejbusu T11 (foto T. Kocman)

Video:

1991 / 07 28 – Výjezd trolejbusu T 11 (kamera R. Šiler)